Před pár lety jsem měla příležitost navštívit vesnici Marshfield v Anglii, kde vyrostl můj pradědeček. Sam, můj praděda, žil v Anglii, dokud nezemřel jeho otec v roce 1911. V roce 1912 si tenkrát patnáctiletý Sam koupil jízdenku do Ameriky, kam měl cestoval na Titaniku.
Návštěva Marshfieldu mi otevřela úplně nový svět. Jeden z mých příbuzných udělal kus práce na našem rodokmenu a našel spoustu jmen, dat narození, manželství a úmrtí mých příbuzných. Našel rodinné příslušníky, kteří žili už v roce 1498! Bylo pro mě úžasné navštívit dům, kde vyrostl můj pradědeček, místo, kde jsou pohřbeni mí praprarodiče, a sbor, ve kterém byli oddáni mí pra-pra-pra-pra-rodiče (ano, opravdu čtyřikrát „pra“!).
Bylo to poprvé, co jsem viděla dlouhý rodokmen, kde na konci bylo napsáno mé jméno. Připomnělo mi to rodokmeny z knihy Genesis, ze kterých bývám zmatená.
Zajímalo by mě, jestli se Izraelité cítili stejně, když poprvé slyšeli (my ji dnes čteme, ale tehdy nebyla zapsána jako dnes) knihu Genesis. Zajímalo by mě, jestli se cítili podobně jako já, když jsem své jméno uviděla na konci našeho rodokmenu. Neznala jsem jména, která byla uvedena nahoře, ale znala jsem životní příběhy a lidi, kteří byli zmíněni na konci.
Kniha Genesis (stejně jako Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium) byla napsána Mojžíšem během čtyřiceti let, kdy Izraelité chodili pouští. Izraelité bloudili, protože jedna z jejich generací byla neposlušná a nevěrná Bohu. Generaci, která ji po dobytí a následném vstoupení do Zaslíbené země i osídlila, byly dány tyto spisy, které zahrnovaly dlouhé rodokmeny a instrukce, jak žít jako vyvolený lid Hospodina, vyčlenění k prokázání Jeho lásky tomuto světu.
Na konci jedenácté kapitoly knihy Genesis čteme o Terachovi, což byl začátek rodokmene Abraháma, praotce Izraelitů. Abrahám byl otec Izáka, Izák otec Jákoba a Jákob (přejmenován na Izraele) byl otcem dvanácti synů, jejichž potomci utvořili dvanáct kmenů Izraele.
Izraelité rozeznali Boží věrnost k nim jako k národu, protože slýchali příběhy o Jeho věrnosti k Abrahámovi, Izákovi a Jákobovi. Když ale Izraelité polevili od učení svých dětí o Boží věrnosti a odvrátili se od Něj.
Když neznáme (naši) historii, nepochopíme plně ani historii Boží věrnosti. Důvod, proč zachováváme dějiny není, aby si lidé pamatovali naše jméno, ale to Boží. Nezáleží na tom, jestli si lidé pamatují nás, ale aby si další generace pamatovaly, že Bůh zůstává věrný.
Boží věrnost je něco, na čem můžeme postavit svůj život. Bez Jeho věrnosti v našich osobních životech, v našich rodinách a národech nemáme žádnou naději pro vykoupení. Bez Boží věrnosti nemáme zaručeno, že naplní svá zaslíbení.
Chvála Pánu za to, že je nekonečně věrný.
Když jsem viděla domy a sbory svých předků, byla jsem ohromena Boží věrností. Je nádherné si uvědomit, že když žili své životy v 17., 18. a 19. století, Bůh už věděl, že jednou na této zemi budu i já.
Bůh mě znal už v době, kdy si můj pradědeček koupil jízdenku na Titanik. Naštěstí se rozhodl změnit své plány, a nakonec do Ameriky připlul na lodi Olympik, která připlula do New Yorku těsně předtím, než Titanik ztroskotal. Jaká známka Boží svrchovanosti a věrnosti k mojí rodině! Byl věrný tehdy a je věrný i dnes.
Můj nejoblíbenější profesor teologie na semináři, kde jsem studovala, vždy říkal: „Boží věrnost v minulosti je příkladem a zaslíbením Jeho věrnosti v budoucnu. Nicméně Bůh je až příliš kreativní na to, aby udělal stejnou věc dvakrát.“
Byl věrný kdysi. Je věrný i dnes. Můžeme radostně očekávat tvořivé projevy Jeho věrnosti v budoucnu. Zná každou z nás. Ví, čím procházíme a jak se dnes cítíme. Můžeme Mu důvěřovat a spočinout v Jeho věrnosti.
—
Naše nová studie, Přátelství, začíná 7. června – přidejte se k nám!
Přátelství je šestitýdenní biblickou studiíí na téma biblického přátelství. Náš studijní deník zahrnuje oddíly z Bible ke každodennímu čtení a zamyšlení. Každý verš byl pečlivě vybrán k zamyšlení nad naší potřebou společenství a darem, kterým přátelství je. Studie je skvělá jak pro osobní zamyšlení, tak pro studijní skupinku. Zahrnuje každodenní oddíly ke čtení, studijní metodu SOAP, výzvu na každý týden, otázky k zamyšlení a povzbuzení od Cindy, vedoucí překladatelky manadonského Love God Greatly.
