Čtení: Skutky 18
SOAP: Skutky 18:9-10
Během jednoho nočního vidění řekl Hospodin Pavlovi: „Neboj se! Mluv a nemlč, protože já jsem s tebou a nikdo ti neublíží. Mnozí v tomto městě patří k mému lidu“ Skutky 18:9-10.
Boží Slovo je neuvěřitelně mocné. Můžu si stejnou část Písma přečíst v různých obdobích života a vždy se naučím něco nového. Hospodin k nám mluví i jinými způsoby a většinou jsou velmi kreativní: naplňuje své Slovo i pomocí lidí kolem nás.
Osobně se nyní nacházím v období budování.
Říká se, že trvá alespoň dva roky, než se po rozvodu začne člověk zase cítit normálně. Už ani nevím, co je „normální“, ale můžu vám říct, že dvacet měsíců po rozvodu začínám nacházet pevnou půdu pod nohama a znovu snít.
Uznávám, že docela bojuji s přijetím vlastního příběhu. Není takový, jaký jsem si ho kdy představovala. Nevěřím, že existuje člověk, který ve svůj svatební den stojí před Bohem a věří, že jeho „navždy“ někdy skončí. Moje manželství sice skončilo, ale Boha to nepřekvapilo. Tohle je teď můj příběh a Bůh v něm zůstává. Vše napomáhá k dobrému a k Jeho slávě.
Strach nás dokáže ochromit: strach ze změny, strach z budoucnosti, strach z neúspěchu, strach z lidí.
Když mé manželství skončilo, myslela jsem, že skončil i můj život. Začala jsem věřit, že nemám co nabídnout a můj malý hlásek, který mi zbýval na povzbuzení druhých, nestojí za nic. Kým jsem? Mám co nabídnout?
Hospodin mi seslal pomoc. Seslal mi přesně ty osoby, které jsem v tu danou chvíli potřebovala. „Právě pro chvíli, jako je tato“ (Ester 4:14).
Za poslední dva roky si Hospodin použil konkrétní ženy, které mě povzbudily a posilnily. Některé z nich jsou naprosto nová přátelství, která jsou na 100 % od Boha. Je to až neuvěřitelné – nikdy bych si tato přátelství neuměla vysnít nebo vybudovat sama od sebe. Neskutečné. Ve své poslušnosti Bohu mi nabídly pomoc – povzbudily mě, posilnily, věřily ve mě – a ohromně mi během tohoto životního období pomohly.
Bůh si neustále používá své Slovo k tomu, aby mě učil a povzbudil – hlavně tu část Skutků, kde mluví k Pavlovi: „Neboj se! Mluv a nemlč, protože já jsem s tebou a nikdo ti neublíží. Mnozí v tomto městě patří k mému lidu.“ Je mi požehnáním, že jsem mohla poznat některé z těchto výjimečných lidí, které pro mě Hospodin připravil – „právě pro chvíli, jako je tato“ (Ester 4:14).
Jsem povahou od přírody společenský člověk, který rád propojuje lidi. Jedinečné vlastnosti, které vidíme v sobě nebo v druhých, jsou odrazem našeho Stvořitele, který každou z nás stvořil k obrazu svému. Já miluju propojování a seznamování lidí, a neumím si ani představit, o kolik víc to miluje Bůh! Mé srdce jásá, když čtu Skutky 18:10: „…já jsem s tebou a nikdo ti neublíží. Mnozí v tomto městě patří k mému lidu.“ Bůh nás vede do společenství a přátelství s dalšími věřícími. Má své děti v každém koutu tohoto světa.
Když jsem měla pocit, že žiju v „zapadákově“ a že tady mě nikdy nikdo nenajde, Bůh mi prokázal svou věrnost a poslal mi přátele, aby mi připomněl, že mě vidí, miluje a že má pro můj život plán.
Čeho bych se tedy měla bát? Čeho se bojíte vy?
Můžeme se bát a stejně být statečné. Zatímco se nepodvolujeme strachu a učíme se důvěřovat Hospodinu, dáváme Mu prostor k působení. Provede nás vším, k čemu nás povolává.
Je naším obhájcem.
Když nám cesta, která leží před námi, nahání hrůzu, Bůh nám říká, abychom se nebály.
Máme nepřítele, který nás chce umlčet. Každý náš život je svatou půdou. Naše svědectví může být důvodem ke spáse někoho kolem nás, kdo pozoruje Boží milost v našem životě.
Všechny z nás máme výjimečnou příležitost společně s Kristem posilnit a pozvednout druhé. Já sama jsem byla příjemcem tohoto daru a chci být stejným požehnáním pro lidi kolem mě. A toho nelze dosáhnout mlčením. Nemlčme! Kéž jsme ženami, na které se Bůh může spolehnout, že druhé přivítají, obklopí láskou a posilní.
Možná je zrovna teď ve vašem okolí někdo, kdo se modlí, aby jim Bůh seslal někoho, kdo je podpoří a povzbudí. Kéž jste tou osobou vy.
– Kelli
