Čtení: Skutky 19
SOAP: Skutky 19:8-10
„V synagóze pak Pavel neohroženě působil po tři měsíce; rozmlouval s lidmi a přesvědčoval je o království Božím. Protože však někteří tvrdošíjně trvali na svém a nedali se přesvědčit, ba dokonce cestu Páně přede všemi tupili, oddělil se Pavel od nich, odvedl s sebou i učedníky a začal denně mluvit v přednáškové síni filosofa jménem Tyrannos. To trvalo dva roky, takže všichni obyvatelé provincie Asie mohli slyšet slovo Páně, židé i pohané.“ – Skutky 19:8-10 (zvýraznění doplněno)
Před pár měsíci jsem byla s pár přáteli pozvána na banket. Byli jsme usazeni k jednomu stolu spolu s dalšími přáteli a známými, ale také s jedním párem, který nikdo z nás neznal. Poté, co jsme se představili, někdo zmínil, že část z nás se zná ze stejného církevního společenství. Náš nový známý odvětil, že oni se teprve před nedávnem do města přistěhovali, ale církev není pro ně. „Viděli už příliš mnoho těch, kteří byli v církvi zraněni“, dodal. Moje kamarádka Katy, která je poměrně odvážná a je skvělým příkladem ženy naladěné na Ducha svatého, se tím nenechala odradit.
„Pověz mi o tom trochu víc“, vyzvídala tím nejjemnějším a nijak neohrožujícím způsobem.
Katy byla odvážná, zvídavá a naladěná na Ducha svatého. Její láska k Bohu a lidem je nakažlivá, a přestože nejezdí od města k městu, je součástí Božího díla v našem městě.
Když čtu knihu Skutků, občas jsem zaskočená tím, jak rozdílný je můj život od života apoštola Pavla. Jeho jediným posláním bylo hlásat Krista a cestoval od města k městu, aby Jeho dobrou zprávu šířil. Dělal to s neúnavným zaměřením na tento cíl – což mu občas závidím. Mám čtyři děti, takže já moc necestuji. Vídám ale učitele, prodavače potravin, sousedy, kolegy a přátele. I přesto, že jsou naše okolnosti odlišné, náš cíl je shodný s tím Pavlovým: hlásat dobrou zprávu o Ježíši Kristu.
Ježíšovo Velké poslání říká: „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku“ (Matouš 28:19-20). Tohle nebyla jen Pavlova hnací síla, je to i ta naše. Velké poslání bylo důvodem, proč má kamarádka Katy sdílela s našimi novými známými svůj příběh o dobrotě a milosti. A je tím, co nás – stejně jako Pavla – vede k tomu, být v hlásání evangelia neohrožené.
Ať už jsme zaměstnankyně, vedoucí, maminky nebo kamarádky, naším posláním je hlásat, co dobrého Ježíš v našich životech vykonal. Některé z nás možná budou putovat od města k městu, spoléhajíc na to, že Duch svatý povede jejich kroky. Mnoho z nás ale zůstane v tom samém městě a budeme spoléhat na to, že Duch svatý povede naše slova, když budeme komunikovat s našimi kolegy, dětmi, sousedy a ostatními, které nám Bůh pošle do cesty.
Při čtení knihy Skutků můžeme snadno získat dojem, že Pavlova neohrožená snaha šířit evangelium je platná jen pro jeho dobu. Dobrá zpráva o Ježíši však měnila životy nejen v prvním století, ale mění je i dnes.
Nechť jste tento týden při čtení knihy Skutků povzbuzené Pavlovým svědectvím a dílem Ducha svatého. Modlete se a proste Boha o odvahu svítit v místech, do kterých vás přivedl. Modlete se, abyste dokázaly naslouchat vedení Ducha svatého. A vždy, když budete sdílet Boží dobrou zprávu, pamatujte na Jeho zaslíbení: On je s námi vždy, až na samý konec světa.
– Brittany
