Přijímejte se tedy navzájem, jako Kristus přijal vás do Boží slávy. – Římanům 15:7
V lednu mi bylo 30 a jestli na zemi existuje něco, čeho jsem se ve svých mladých letech opravdu bála, tak to bylo, že mě lidé odmítnou. Během dětství jsem se vždy cítila na okraji – až příliš na to, abych zapadla do jedné skupiny kamarádů, a zároveň nedostatečná pro jinou. Vždy jsem byla větší než mí vrstevníci, takže mě nepřijímali mezi sebe, ale pro starší jsem byla moc malá. Jednou mi Bůh otevřel oči a pomohl mi vidět se tak, jak mě vidí On. Vyvolil si mě už před stvořením světa. Než jsem se narodila, než Kristus zemřel na kříži a než byl vzkříšen, už tehdy jsem byla naprosto a kompletně přijatá Bohem, a to se všemi svými problémy a nedostatky.
Když přicházíme před Boha s upřímností a odevzdáním a dáme mu své životy, On nás přijímá jako své vlastní. V Písmu se píše, že stačí jeden vyznaný hříšník a nebe propukne ve velkou oslavu.
Ať už jsou vaše nedostatky jakékoliv, ať už pocházíte odkudkoliv, máte jakoukoliv barvu kůže, schopnosti, vzdělání… ať už jste vysoké nebo malé, chudé nebo bohaté… pokud jste svou víru vložily do Ježíše Krista, jste Boží dcerou. A jako Boží dcery jste přijaté Bohem přesně takové, jaké jste. Jste Jeho.
Jaká bychom měly reagovat na to, že jsme přijaté?
Za prvé bychom měly děkovat za tak milostivý dar přijetí Králem vesmíru. Je to privilegium, které nikdy nedokážeme oplatit. Děkujeme, Ježíši!
Za druhé bychom měly druhé přijímat s upřímným a milujícím srdcem a se stejnou milostí jako je ta, kterou Bůh prokázal nám. Přijmout druhé znamená přivítat je do našeho domova i do našeho srdce. Ježíš je nejlepším příkladem toho, jak druhé přijímat takové, jací jsou. Písmo nás povzbuzuje milovat bližního svého jako sebe sama. Ježíš nebyl vůči nikomu zaujatý, a tak bychom neměly být ani my. Všechny z nás jsme hříšné a byly jsme oddělené od Boha, ale Kristus pro nás vytvořil cestu zpět k Němu. Měly bychom být natolik naplněny Jeho milostí, že si nemůžeme pomoci milovat všechny kolem nás.
Když přijímáme druhé tak, jak Bůh přijal nás, přinášíme mu tím slávu. Chtěla bych mu přinášet slávu celým svým životem a tohle je jeden způsob, jak toho můžu dosáhnout.
Tento svět je velmi rozmanitý a může být docela těžké druhé přijmout. Raná církev zápasila s jednotou mezi Židy a pohany. V našem snažení se o jednotu nejsme samy. Musíme hledat způsoby, jak ctít a přijímat všechny věřící v Kristu. Musíme se vyhnout nadržování a budovat vztahy s těmi, kterých si normálně nevšímáme – neboli s těmi, ke kterým přirozeně netíhneme. Musíme hledat společné zázemí pro společenství v Kristu. Tímto přijímáme druhé tak, jak Kristus přijal nás a Bůh je oslaven.
Nebeský Otče, děkuji Ti, že jsi mě přijal za vlastní. Je to pocta, kterou si nezasloužím a za kterou se nikdy nemůžu odplatit. Jsem vděčná. Chci Ti ve svém životě přinášet slávu. Prosím, pomoz mi přijímat druhé do mého domova i mého srdce a sdílet s nimi Tvou lásku a milost. Ve jménu Ježíš. Amen.
