Pracovala jsem už na mnoha různých místech, někdy to byly placené pozice a jindy neplacené. Nejpozoruhodnější a nejzajímavější placená práce, kterou jsem kdy dělala, byla interpretka oživlých živých dějin v muzeu. Na téhle pozici jsem se musela oblékat a pokusit se mluvit jako žena z roku 1776!
Někdy můžeme přemýšlet, jestli práce není (ať už doma, nebo v naší placené práci) důsledkem hříchu, a to hlavně, když čelíme těžkým pracovním okolnostem. Druhá kapitola knihy Genesis jasně ukazuje, že to není pravda. V sedmém verši do Adama Hospodin vdechnul život. V osmém verši mu ukázal zahradu Eden, kde ho umístil, „aby ji obdělával a střežil“ (verš 15).
Práce jako taková není špatná věc. Samy si to často uvědomujeme, když jde všechno dobře, druzí nás oceňují a chválí a připadá nám, že to za všechnu naši námahu stojí. Pravdou ale je, že práce je často těžká. Stížila se a vztahy se vypjaly ve chvíli, kdy přišel pád (ke kterému se dostaneme později v naší studii). Druhá kapitola knihy Genesis nám připomíná, že náš postoj k práci by měl být pozitivní. Buďme povzbuzené veršem z knihy Koloským:
Cokoli děláte, čiňte to celou duší, jako Pánu, a ne lidem.
Hospodin dal Adamovi úkol a práci, ale dal mu také přikázání: mohl svobodně jíst ze všech stromů v zahradě kromě jednoho – kromě Stromu poznání dobra a zla. Bylo mu vysvětleno, že důsledkem jezení z tohoto stromu je smrt.
Často se soustředíme na ten jeden strom, ze kterého Adam nesměl jíst, což je správné, protože tenhle strom má důsledky ovlivňující i náš dnešní život. Neměly bychom ale zapomínat na množství stromů, ze kterých Adam svobodně jíst mohl.
Hospodin Bůh nechal ze země vyrůst všelijaké stromy lákavé na pohled
a dobré k jídlu, včetně stromu života uprostřed zahrady
a stromu poznání dobra i zla.
My možná někdy také až příliš soustředíme na to, co nesmíme, namísto všech dobrých příležitostí, které nám byly dány.
Hospodin dal Adamovi toto přikázání pro jeho dobro, aby uchoval život. Stejně tak je to i s přikázáními pro nás. V Žalmu 19 čteme, že Jeho přikázání jsou pro naše dobro, protože nám poskytují moudrost a porozumění. Jeho pravidla jsou poctivá a věrná, a dokonce nám přináší radost!
Smýšlíte takhle o Božích přikázáních? Často si myslíme, že svoboda přichází z našich vlastních vymyšlených pravidel, ale pravdou je, že svoboda přichází ze života prožitého podle milujících cest Hospodinových.
Představte si, že se vyhlásilo, že od zítra neplatí žádná silniční pravidla. Už vás nebude nic omezovat v tom, jak můžete jet vlastním autem. Můžete si samy vybrat, jak rychle pojedete a na které straně cesty. Můžete si vybrat, na kterou barvu semaforu se zastavíte a na kterou se rozjedete. Můžete zaparkovat úplně kdekoliv. Nezní to skvěle? Neexistovaly by žádné pokuty a jednosměrky!
Problémem ale je, že si svá vlastní pravidla mohou vymyslet úplně všichni. Rychle bychom zjistily, že dostat se, kam potřebujeme, není tak jednoduché, protože se musíme vyhýbat dalším řidičům, kteří jezdí podle vlastních „pravidel“. Řízení by bylo mnohem nebezpečnější, stejně jako jít pěšky vedle jakékoliv silnice. Byl by to naprostý chaos!
Svoboda v řízení přichází jedině ve chvíli, kdy všichni řidiči znají pravidla jejich země a řídí se podle nich. To stejné platí i pro naše životy. Svobodu prožíváme, když posloucháme našeho krásného Nebeského Otce, který je dokonalý, který nás miluje, a který nás zná mnohem lépe, než se známe my samy! Přeje si pro nás jen to nejlepší a svá přikázání nám dává pro naše dobro, aby nám daroval čest, radost, moudrost, porozumění a morální vedení.
Až dnes budeme hledat způsoby, jak žít podle pravidel, která nám Hospodin ve své lásce dal, pamatujme na Jeho hojnou prozřetelnost v našich životech. Když se rozhodneme zachovat se poslušně podle Jeho pravidel a láskyplně Mu důvěřujeme, dokonce se nám dostává požehnání. Jaká milost!
Kdo však zahlédl dokonalý zákon svobody a drží se jej,
blaze jemu ve všem, co dělá!
Nezapomíná totiž, co slyšel,
ale naplňuje to skutkem.
Julie McIlhatton žije v Severním Irsku se svým manželem a dvěma kluky. Bere jako požehnání, že může být ženou v domácnosti a starat se o své dva syny a vypomáhat v místním křesťanském sboru. Ve svém volném čase se ráda dívá na filmy, hraje deskové hry a chodí na procházky (pokud zrovna neprší!). Ráda poslouchá hudbu, a to hlavně při každodenních aktivitách jako je třeba úklid. Je si vědoma Boží lásky, kterou si nezaslouží, a Jeho milosti, kterou jí zaplavuje. Snaží se přinášet Mu slávu ve všem, co dělá, a užívat si Jeho přítomnost a blízkost.
