Přes noc

Můj tatínek mi jednou řekl něco, z čeho se pro mě stalo úžasné motto do života.

„Věci se mohou změnit přes noc. Nevzdávej to, máš před sebou spoustu života.“

Vím, že to neřekl jen tak, jako prázdná slova útěchy. Vím to, protože jsem strávila roky pozorováním svých rodičů, jak se modlí za naprosto vše: za rodinné večeře, za mě a mé bratry, finance, ochranu během prázdnin a cestování, za kamarády a členy rodiny, kteří procházeli těžkým obdobím, zdravotní potřeby a mnoho dalšího. Vím, že když řekl: „Věci se mohou přes noc změnit“, nebylo to z přesvědčení, že v životě nepřijdou těžké chvíle. Byla to připomínka toho, že Bůh v našich životech neustále působí, ať už v dobrých časech nebo v těch těžkých, a my Mu můžeme důvěřovat, protože nás každým obdobím v životě bezpečně provede.

Proto mám dvanáctou kapitolu knihy Skutků moc ráda. Petr je uvězněn a má předstoupit k neoprávněnému soudu. Stojí za ním ale zástup přátel a dalších věřících, kteří se za něj modlili, a kteří věděli, že jejich modlitby mohou věci změnit.

Během temného období izolace a osamělosti měl Petr mnoho důvodů k tomu, aby ztratil veškerou naději a začal věřit, že na něj Bůh zapomněl. Hospodin mu ale do té temnoty poslal světlo. O půlnoci byl Petr probuzen andělem, který mu nařídil, aby vstal, oblékl se a vyšel z vězení ven. Petr si určitě musel myslet, že se mu to jen zdá. Tak jednoduché? Takové věci se jen tak nestávají.

Ale stejně jako v životě Petra platí tato pravda i dnes pro nás: neexistuje nic, co by Bůh nedokázal. Jeho Slovo, Jeho plán a Jeho záměry pro naše životy nemohou být zastaveny – žádný člověk, žádná pandemie, žádná odkládání nemohou zabránit, aby dokončil své záměry v nás a skrze nás.

Když žijeme s nadějí a jistotou, že Bůh je větší než naše okolnosti, a že modlitba má moc věci změnit, vytváříme prostor pro víru, která v našich srdcích roste a kde se Jeho Slovo stává živým a mocným. Naše naděje není jen pro nás, ale také pro ty, kteří jsou kolem nás a potřebují slyšet o Bohu, který je milující a věrný.

Možná jsme jen jeden nebo dva dny od zázračné odpovědi na naše modlitby. Když nevíme, jak dál, modleme se. List Jakubův 5:16 nám připomíná: „Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.“ Nevzdávejme to v modlitbách za naši rodinu a milované. Příběh, který Bůh píše skrze váš život a vaši rodinu ještě neskončil. Kdo ví, třeba stále působí a posílá vám světlo uprostřed temnoty.  

Hospodin dokáže proměnit to, co mělo způsobit škodu a bolest tak, abychom žasly nad Jeho mocí, věrností a dobrotou. A to i v těch nejtemnějších chvílích našeho života.

„Ale slovo Páně se šířit nepřestalo“ Skutky 12:24.

Když se s ostatními sdílíme o tom, jak nás Pán Bůh zachránil, jak odpověděl na naše modlitby a jak nás nikdy neopustil, jsou naše životy – neboli naše svědectví – důkazem zázračné Boží moci. Taková svědectví probouzí naději a víru. Je to jako bychom rozdmýchávaly plamen víry: čím více slýcháme o Boží věrnosti, tím více víry máme a Jeho Slovo se v našich životech stává osobnějším a živějším.

Mou modlitbou je, abychom v životě během všech těžkých chvil nechaly Boží Slovo a Jeho zaslíbení růst v našich srdcích a přetékat způsobem, který svědčí lidem kolem nás o síle, dobrotě a věrnosti našeho Hospodina – ať už se děje cokoliv.